Založit webové stránky nebo eShop

Ruské legie

Níže naleznete ústrojová schémata a bližší popis jednotlivých artefaktů výstroje.

 


 

Ústroj čs. legionářů v Rusku zpočátku vycházela z ústroje vojáků ruské carské armády.

 

Později docházelo k vlastním adaptacím, což vedlo až k vytvoření tzv. vladivostockého stejnokroje.

 


Jednotlivé součásti ústroje:

Gymnasterka M1912 - Gymnasterka nebo taky Rubáška, košile typicky ruského střihu s rovným stojatým límcem. Vyrobena z vlněného sukna záštitné barvy (šedo-zelená). Existovalo mnoho nejrůznějších variant, s kapsami, bez kapes, zapínaní mimo střed, zapínání na střed atd. Na gymnasterce se nosily odnímatelné nárameníky „pogony“, na kterých se značilo zařazení a hodnost vojáka. (Na fotografii gymnasterka M1912 četaře úderného praporu, gymnasterka je již zbavena nárameníků a s upravenými rukávy a našitým rukávovým štítkem).

 

 

Kalhoty M1907 - Kalhoty byly vyrobené z vlněného sukna záštitné barvy (šedo-zelená), byly střihem širší na stehnech a zúžené přes lýtka, aby se lépe daly zasunout do vysokých bot. Po stranách měly vertikální kapsy. Na zadku měly stahovací šňůrku.

 

 

 

Nepředpisové sako pro důstojníky – „Frenč“ - Jedná se o sako oficiálně nezavedené, ale hojně rozšířené v ruské armádě, jak u důstojnictva, tak u mužstva. Vyrábělo se ze sukna různých barev a v různých variantách. Charakteristické pro frenče jsou skládané kapsy a pásy látky našité mezi rameny a horními kapsami a u některých i mezi horními a spodními kapsami. Na fotografii je frenč vojína strojové roty zhotovený z vlněného sukna záštitné barvy (šedo-zelená).

 

 

Vladivostocký stejnokroj - „Návratovka“ - Vladivostocký stejnokroj je uniforma vyrobená na objednávku Čs. armády na Rusi v Japonsku z japonského vojenského vlněného sukna. Jednalo se o jednotný stejnokroj pro všechny Čs. vojáky v Rusku, který se měl  odlišit od všech armád působících na východě. Stejnokroj byl střihově částečně inspirován americkou uniformou. Stejnokroji se často přezdívá "Vladivostocký", protože jej legionáři dostávali zpravidla až ve Vladivostoku a vraceli se v něm do vlasti, proto také název "Návratovka".

 

            

 

Čepice M1910 - „Furážka“ - Čepice byla vyrobená z vlněného sukna záštitné barvy (šedo-zelená). Kožený štítek byl z venkovní strany přetřen šedo-zelenou barvou. Na čepici se nosila kokarda v barvách ruské říše, oranžové a černé, vyražená z plechu (později ji legionáři nahradili červeno-bílou stužkou). Vlevo na fotografii je předpisová furážka M1910 s carskou kokardou, vpravo je nepředpisová furážka vyrobená čs. legionáři opatřena červeno-bílou stužkou a odznakem strojové roty.

 

 

Čepice vz. 1919 - „Vydumka“ - Čepice byla vyrobena z vlněného sukna záštitné barvy (šedo-zelená), později se vyráběla i z japonského sukna. Její název "Vydumka" vznikl odvozením od slova vydumat, vymyslet. Její vymyšlení totiž zabralo spoustu úsilí, jelikož naši legionáři chtěli vymyslet čepici, která bude naprosto odlišná od všech armád pohybujících se tou dobou na východě. Nejdříve se nosila jen s červeno-bílou stužkou, později byl na čepice doplňován sdružený odznak odboje. Vlevo je vydumka vyrobená čs. legionáři ještě z carského vlněného sukna záštitné barvy (šedo-zelená), vpravo je vydumka již vyrobená z japonského sukna, šitá později k vladivostockému stejnokroji.

 

         

 

Zimní čepice M1910 „Papacha“ - V zimě se v ruské armádě používala tzv. Papacha, zimní čepice z pravé nebo umělé kožešiny. Později se používalo mnoho různých zimních čepic rozmanitých tvarů a provedení. Na čepici se nosila kokarda v barvách ruské říše, později ji legionáři nahradili červeno-bílou stužkou.

 

 

Opasková spona M1904 - Spona se znakem carské monarchie je vyražena z mosazného plechu. Dělala se v různých variantách s různým znakem, pro pěchotu, dělostřelectvo, námořnictvo atd.. Legionáři tyto přezky spolu s opaskem M1904 používali do konce roku 1917 (do pádu carské monarchie). Později se používal jednotrnný kožený opasek M1914, rakouské jednotrnné opasky, japonské opasky atd..

 

 

Kožený opasek M1914 – Kožený opasek se zapínáním na přezku s jedním trnem. Opasek byl hojně používaný již v carské armádě. Čs. legionáři jeho používání rozšířili hlavně po roce 1917. Kdy byly vyřazeny starší opasky M1904 s carskou symbolikou.

 

 

 

Přilba M1917 - „Sohlberg“ - Ocelová přilba M1917 Sohlberg finské výroby, do ruské armády byla zavedena během roku 1917. Přilba byla natřena zelenou barvou, stélka přilby byla vyrobena z plátna, k přilbě byl přichycen kožený podbradník.

 

 

Kuklo-kapuce M1882 - „Bašlyk“ - V zimě se v ruské armádě také hojně používala tato kuklo-kapuce z vlněného sukna hnědé barvy. Bašlyk se dal nosit jako šála nebo jako kapuce pro ochranu před větrem a mrazem.

 

 

Plynová maska M1916 Zelinsky-Kummant - Plynová maska v plechovém pouzdře zelené barvy, které se nosilo na tkalounu přes rameno. Maska byla zavedena do ruské armády během roku 1916 a byla vyráběna v různých variantách. Na fotografii je maska moskevského typu.

 

 

Tlumok M1910 - „Věcměšok“ - Jeden z typů tlumoků používaných v ruské armádě, mimo tohoto typu byl ještě používán starší model M1869 "Turkestánský věcměšok", což byl v podstatě vak z režného plána s popruhy přes rameno. Věcměšok M1910 byl vyroben z režného plátna zelené barvy, doplněn koženými řemínky a kováním. Bylo možné jej nosit na zádech jako ruksak nebo přes rameno jako chlebník.

 

 

Polní láhev M1909 - Polní láhev byla vyrobena z hliníku, na hliníkovém řetízku k ní byla připevněna zátka. Láhev se nosila na tkalounu nebo koženém řemínku přes rameno v obalu ze sukna hlinité nebo khaki barvy. K polní láhvi se také nosil hliníkový čajový hrníček.

 

 

Kotlík M1909 - Kotlík byl vyroben z mědi a uvnitř byl pocínován. Nosil se připevněný řemínkem na smotaném plášti, kdy konce pláště do něj byly zastrčené. Každý voják nosil také polní lžičku buď dřevěnou, nebo hliníkovou obvykle zastrčenou do boty. V ruské armádě se používala řada různých typů kotlíků, ledvinovitého tvaru, kulatého tvaru…

 

                   

 

Puška Mosin M1891 - Standardní zbraň ruského pěšáka. Opakovací puška je vyrobena v ráži 7,62x54R, nábojová schránka je na 5 nábojů a nabíjela se buď pomocí nábojových pásků, nebo ručně po jednom náboji. Délka pušky je 1306 mm. V Rusku byly pušky Mosin vyráběny ve státních zbrojovkách Tula, Iževsk a Sestroreck. Příslušenstvím pušky bylo čištění v plátěném obalu, bodák a kožený řemen.

 

 

Bodák Mosin M1891 - Ocelový bodák byl standardním příslušenstvím k pušce Mosin M1891, bodák se nasazoval přímo na hlaveň pušky a otočil se drážkou kolem mířidla a zatáhl pojistným kroužkem. Bodák se nosil buď vztyčený, nebo otočený hrotem dolů na hlavni pušky. Kožená pochva k bodáku se nosila pouze do strážní služby a nebyla standardně fasována.

 

 


Velmi slušně zpracované stránky bratrů z Klubu přátel pplk. Karla Vašátky


Autor: Martin Žižlavský (ed. Lukáš Lexa)

Vytvořeno dne: 26.11.2013

Aktualizováno dne: 13.3.2014

Zdroje:

  • Soldats de la premiere guerre mondiale, Laurent Mirouze, Paris 2013
  • fotografie originálů ze sbírek členů klubu

 

TOPlist