Založit webové stránky nebo eShop

Organisace čs. branné moci

Vrchní velitel – president republiky, v době míru rozhoduje o zásadních otázkách vojenských; po slyšení vlády nařizuje mobilisaci, na návrh ministra národní obrany demobilisaci. Na dobu války určí hlavního velitele, který pak vykonává hlavní velení a jsou mu podřízeni velitelé armád.

Ministerstvo národní obrany (MNO) – je ústředním správním úřadem veškeré branné moci. V něm se sbíhají všechny věci vojenské, týkající se osob, výcviku, výzbroje, materiálu atd. V jeho čele stojí ministr národní obrany.

Hlavní štáb – je zvláštní složkou MNO, soustřeďují se v něm veškeré přípravy k obraně státu (připravuje mobilisaci, nástup jednotek a první operace proti nepříteli). V jeho čele stojí náčelník hlavního štábu

Generální inspektor – dozírá na výcvik veškeré branné moci

Důstojníci generálního štábu – jsou důstojníci, kterým se dostalo zvláštního odborného vzdělání ve válečné škole. Vykonávají službu ve štábech vyšších velitelství, u MNO a u různých ústavů nebo i u svých zbraní.

Armáda velí jí hlavní velitel, kterého jmenuje president republiky, a spadají pod ni sbory a vyšší jednotky.

Zemské vojenské velitelství – stojí v čele jednoho ze čtyř zemských vojenských odvodů, pod který přímo spadají vyšší jednotky.

Vyšší jednotky – spadají sem divise a samostatné brigády. Skládají se ze všech druhů zbraní a ze služeb. Mírová branná moc se skládá z těchto vyšších jednotek: 12 divisí, 2 horských brigád a 4 jezdeckých brigád. V čele vyšší jednotky je štáb, který se zabývá velením, vedením a řízením služeb. Jeho velitelem je jeden důstojník generálního štábu, zvaný náčelník štábu.

 

Zbraně – jejich úkolem je bojovat anebo odstraňováním překážek a prováděním spojení umožnit boj a jeho vedení na bojišti (zbraněmi jsou: pěchota, jezdectvo, dělostřelectvo, letectvo, telegrafní vojsko a ženijní vojsko).

Pěchota a její členění – je hlavní a nejpočetnější zbraní branné moci. Jejím úkolem je bojem zničit nepřítele za využití pěchotních zbraní a využití terénu ke krytí.

Pěší pluk (1-48) – skládá se z velitelství, z pomocné a technické roty, ze tří praporů a z náhradního praporu.

Pomocná rota – zahrnuje veškerý personál plukovního velitelství, orgány pomocné a plukovní hudbu.

Technická rota – má četu zákopnickou, četu spojovací a četu děl (se 2 minomety).

Polní prapor (I-III) – má čtyři roty, z nichž jedna je kulometná.

Pěší rota (1-12) – má velitelství a čtyři čety; četa má tři družstva, z nichž každé má lehký kulomet.

Kulometná rota (4.,8.,12.) – má tři čety a každá četa má dvě družstva po dvou těžkých kulometech.

Náhradní prapor – má náhradní rotu a augmentační sklad. Má evidenci všech příslušníků pluku, spravuje zásoby výzbroje, výstroje a různého materiálu a činí přípravy pro přechod pluku z počtu mírového na počet válečný. Za války doplňuje pluk v poli a nahrazuje jeho ztráty.

Horský pěší pluk (1-4) – je organisován jako pěší pluk; má zvláštní horský ústroj.

Hraničářský prapor (1-11) – má velitelství, pomocnou četu, technickou rotu, tři pěší roty, kulometnou rotu a náhradní rotu. Organisace rot je taková jako u pěšího pluku.

Cyklistický prapor (1-4) – má velitelství, pomocnou a spojovací četu, tři roty cyklistické, cyklistickou kulometnou rotu a rotu náhradní.

Instrukční prapor – má velitelství, dvě pěší roty, cyklistickou rotu, kulometnou rotu, technickou rotu a náhradní rotu. Je přičleněn k pěchotnímu učilišti pro instrukční účely a pro vyzkoušení nových metod bojových i výzbroje.

Pluk útočné vozby (1-3) – se skládá z velitelství, z pomocné roty, z praporu tanků, a z roty obrněných vlaků.

Hradní stráž – má velitelství, čtyři čety a družstvo pomocné v sídlech presidenta republiky.

Jezdectvo a jeho členění – jezdectvo opatřuje zprávy o nepříteli, bojuje a účastní se při zjednávání spojení. Pro boj na koni využívá šavle, pro boj pěšky využívá standardních pěchotních zbraní.

Jezdecký pluk (1-11) – má velitelství, pomocnou eskadronu (se spojovací četou), dvě korouhve, kulometnou eskadronu a náhradní korouhev.

Korouhev – má dvě eskadrony.

Eskadrona – eskadrona má tři čety po dvou družstvech.

Kulometná eskadrona – má dvě čety po dvou družstvech, každé po dvou kulometech.

Eskadrona obrněných aut – má jednu nebo dvě čety.

Náhradní korouhev – skládá se z remontní eskadrony a z 1 nebo 2 eskadron vozatajských.

Letectvo a jeho členění – letectvo bojuje, pozoruje a udržuje spojení; dělíme ho na letectvo zpravodajské (zvědné a pozorovací) a bojové (stíhací, bombardovací a bitevní).

Zvědné – podniká nálety hluboko do nepřátelského území  a zjišťuje, kde se shromažďuje nepřítel; pozoruje hlavně fotografováním.

Pozorovací – hledá zprávy pro vojsko, které jde bezprostředně proti nepříteli nebo s ním již bojuje. Letec zrakem pozoruje, kde je nepřítel, co tam dělá, zda se opevňuje atd. Podává zprávy pěchotě i jezdectvu; dělostřelectvu vyhledává cíle.

Bombardovací – shazuje pumy na pozemní cíle, na které dělostřelectvo již nedostřelí.

Stíhací – bojuje; zabraňuje nepřátelskému letectvu v pronikání nad vlastní území tím, že střelbou z kulometů napadá každý letoun, který by se o to pokusil.

Bitevní – zasahuje do pozemního boje kulometnou palbou a vrháním pum, útočí z malé výšky na důležité nepřátelské odpory (tábořiště vojska, dělostřelectvo apod.).

Letecký pluk – skládá se z velitelství, několika perutí, z letky technické, z náhradní peruti, ze skladu a z dílen.

Peruť – má zpravidla dvě letky

Dělostřelectvo a jeho členění – podporuje svou palbou v boji pěchotu a jezdectvo, činí palebnou přípravu. Dělíme jej na polní (lehké, horské, jezdecké a hrubé), těžké a speciální (protiletadlové).

Dělostřelecký pluk – má velitelství, spojovací baterii, 2-3 oddíly a náhradní oddíl. Oddíl se skládá zpravidla ze 3 baterií po 4 dělech.

Lehké dělostřelectvo – má kanony ráže 8cm a houfnice ráže 10cm; které se pro dopravu připojí ke kolesnám a taženy jsou šestispřežím.

Horské dělostřelectvo – má kanony ráže 7,5cm a houfnice ráže 10cm; tyto se dopravují rozložené na soumarech nebo na kárách.

Jezdecké dělostřelectvo – má jen kanony, veškerá obsluha se přepravuje na koních, což zvyšuje jeho rychlost i v těžkém terénu.

Hrubé dělostřelectvo – má kanony ráže 10cm a houfnice ráže 15cm; děla se dopravují rozložena na dvě části, každou táhne jedno šestispřeží.

Těžké dělostřelectvo – má kanony ráže 15cm a 24cm, houfnice ráže 15cm a moždíře ráže 21cm a 30,5cm; je taženo traktory nebo benzinoelektrickými vlaky.

Dělostřelectvo proti letadlům – má kanony malé ráže s velkou počáteční rychlostí střely, ostřeluje nepřátelská letadla, která přeletují naše území.

Automobilní prapor – obstarávají vojskům dopravu auty a spojení auty a motocykly; má velitelství, 3-5 rot a náhradní rotu.

Balonové jednotky – používají upoutaných balonů jako pozorovatelen a pomáhají pozorovat a řídit střelbu.

Ženijní vojsko a jeho členění – jeho úkolem je odstraňování překážek na cestě; zřizování, upravování a obnovování komunikací, stavění mostů a lávek.

Ženijní pluk – má velitelství, pomocnou četu, 2 nebo 3 prapory a prapor náhradní.

Ženijní prapor – má dvě roty po čtyřech četách po třech družstvech.

Mostní prapor – staví a opravuje nejtěžší silniční mosty, klade a odstraňuje říční miny a obsluhuje motorové čluny.

Železniční pluk – užívá k provozu všech dosavadních železnic, které opravuje a kromě toho buduje v poli železnice nové; má velitelství, pomocnou rotu, stavební prapor o 4 rotách, provozovací prapor o 2 rotách, náhradní prapor a vojenský železniční sklad.

Telegrafní praporve válce provádí spojení od hlavního stanu až k vojskovým tělesům; má velitelství, pomocnou četu, telegrafní rotu, dvě telefonní roty, radiotelegrafní rotu a rotu náhradní.

Služby – mají za úkol uspokojovat hmotné potřeby vojska tím, že mu dodávají vše, čeho potřebuje k životu a k boji, odsunovat raněné a nemocné a zbavovat vojska nepotřebného materiálu (rozlišujeme zbrojní, zdravotní, intendanční, veterinářské a dopravní služby).

Intendační služba – opatřuje pro vojsko peníze, potraviny, píci, výstroj, lůžkové součástky, palivo a jiné potřeby. Řídí ji důstojníci intendantstva a vykonávají ji gážisté a mužstvo hospodářské služby. Za války provozuje polní jatka, divisní pekárny a intendanční park, který denně zprostředkuje útvarům dodávku ostatního proviantu a výměnu poškozené výstroje.

Zdravotní služba – ošetřuje a odsunuje nemocné a raněné a koná v poli veškerá zdravotnická opatření. Za boje následují sběrači raněných bojující jednotky, poskytují raněným první potřebné pomoci, a jakmile ochabne střelba, dopravují je na praporní obvaziště.

 

Barevné označení jednotlivých zbraní a služeb na límcových výložkách

 

Hodnosti a jejich označení na náramenících (v barvě pěchoty)

 

Výložky a hodnostní označení na náramenících z 20. let

      


Autor: Lukáš Lexa

Vytvořeno dne: 2.11.2013

Aktualizováno dne: 4.11.2013

Zdroje:

  • Rukověť branné výchovy, Nižší stupeň, Vědecký ústav vojenský, Praha 1935
  • Rukověť pro poddůstojníky, I. díl, Vojenský ústav vědecký, Praha 1938
  • Příručka pro vojíny, I. díl, škpt. Bohuslav Kohout, Vysoké Mýto 1936
  • Pražský ilustrovaný zpravodaj, Praha 1937
  • Rukověť pro poddůstojníky, I. díl, škpt. K. Nohava, kpt. J. Havelka, Olomouc 1929

 

TOPlist